čtvrtek 19. května 2016

Zábava pro nejmenší - mašličkovaná

Po letošních Velikonocích se nám doma urodilo velké množství různých mašliček a stužek. Bylo mi líto je jen tak schovat do krabice na příští rok pro "šlaháče" (koledníky), a tak jsem je použila na aktivitu pro naši tehdy desetiměsíční Zuzanku. Děti v tomto období neustále něco odněkud vytahují (vyžehlené prádlo z koše aj.) Takže jsem pěkně všechny mašličky vložila do krabičky od ubrousků a to jste měli vidět.


Zuzanka se nemohla mašliček nabažit. Pořád dokola je vytahovala z krabičky a žasla. Nakonec v nich byla celá zamotaná a to si teprve hověla. Mašličky byly všude a Zuzanka si spokojeně jednu žužlala.

V mašličkách


Aktivita je to rychlá, potřebujete jen:

- krabičku od ubrousků
- mašličky

Naše hóóódně používaná krabička


V momentě máte hotovo, děti se chvilku zabaví a vy máte prostor si v klidu vypít kafíčko...nebo uvařit:-)

S mašličkami toho jde vykouzlit spoustu, např. učit barvy, počítat, tancovat, ale o tom až někdy příště, v dalším příspěvku.

Hezký den

středa 18. května 2016

Můj první workshop aneb Teresa Collins v Praze

A je to tady!  Můj dlouho očekávaný den T. Konečně se setkám se všemi „scrap“ ženami a uvidím samotnou Teresu Collins.

Vstávám ve čtyři hodiny ráno, i když budík mám až na 4:20. Zuzanka nejspíš něco tuší a nenechá mě dospat. Vlak stíhám perfektně, celou cestu prospím. Kavárnu Pracovna najdu bez větších problémů (mám dokonalou mapku a ten pán na informacích mi taky hodně poradí).

Vevnitř už je rušno, vidím všechny ty stejně nadšené obličeje. Když procházím kolem obchůdku, který pro nás nachystali holky z Paperoamo, nemůžu od něj odtrhnout oči a už teď vím, že si musím něco koupit. Určitě mají něco, co nutně potřebuju! Teresa, přijela i se svým manželem. Když si všechny najdeme své místečko, workshop může začít….

Nejprve dostaneme od Teresi  taštičku a spoustu materiálů, od holek s Paperoamo už jsme  u vstupu dostali album, placičku a velmi vtipný hrneček

Moje pracovní místečko


Teresa povídá a my stříháme ty nádherné papíry z kitu (au to bolí). Pak začne šílenství s raznicemi a razítky, které Teresa přivezla se sebou. Mám děsnou migrénu, ale i přesto si workshop užívám, atmosféra je úžasná!!!

Čas hrozně letí, najednou je dvanáct a já nemám v albu nalepenou jedinou fotku. Jsem z toho jednu chvíli rozladěná, ale co. Jdu si spravit náladu do obchůdku, juch, a hned si taky něco koupím.
Ještě nezapomenout na společnou fotku s Teresou a dopolední workshop končí.

Já se stále usměvavou Teresou


A co mi workshop s Teresou dal?

Dozvěděla jsem se, že:

1.       Nikdo jiný za tebe vzpomínky neuchová, než ty, proto foť a zapisuj!
2.       Nech se i ty čas od času vyfotit J
3.       Piš na fotku o koho se jedná. (Ty ho možná poznáš, ale ostatní…a co za 10 let..)
4.       Nejdůležitejší jsou fotky a tvé poznámky, potom až zdobení
5.       Snaž se vždy použít koupené materiály beze zbytku


Zažila jsem úžasnou atmosféru a potkala spoustu příjemných lidí, nasála inspiraci, doplnila svoji sbírku chipboardů a hlavně konečně prolomila strach jít z kůží na trh.

Už teď se těším na další setkání s vámi "scrap" ženy:-) 

O tom, jak jsem se poprala se zlatým albem a materiály od Teresy, zase někdy příště na mém blogu

Pěkný den